Zásady postupu zadavatele

Předpoládaná hodnota

Předpokládaná hodnota – jako klíčový pojem pro výběr pravidel, podle kterých budete zakázku zadávat – není zcela triviální termín ze ZZVZ (řeší se v §§ 16 - 23).

• Finanční zařazení Vaší zakázky tak může být ve skutečnosti jiné, než to na první pohled vypadá.
• Pozor – úprava předpokládané hodnoty je s novým zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek odlišná.
• Dejte si pozor např. na zakázané dělení zakázek. Podle tohoto pravidla je nutné sčítat předpokládané hodnoty zakázek, které „tvoří funkční celek“.
• Sečtením předpokládaných hodnot více zakázek může Vaše zakázka „poskočit do vyšší kategorie“. Vyšší kategorie přitom znamená přísnější pravidla a použití pravidel mírnějších než požaduje legislativa je považováno za značný prohřešek.

Více též v sekci Rizika.

Zakázky do 500.000 Kč (bez DPH)

Další pravidla (vedle zásad postupu zadavatele) pro tyto veřejné zakázky spadají zcela do kompetence obce – je nutné pouze respektovat výše uvedené zásady postupu zadavatele při zadávání VZ.

• Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole předpokládá, že obce si pro zadávání veřejných zakázek zpracují zvláštní směrnici.
• Menší obce, ve kterých se zakázek moc nezadává, občas směrnici nemají a postupují tak, že každou zakázku např. projednají v zastupitelstvu. Jak mi říkají starostové na školeních - audit jim potom vytkne, že směrnici nemají; naopak obce, které směrnici mají, od auditu dostanou ke směrnici zpravidla výtek více než jednu.

Zmíněná pravidla platí pro obce. U jiných zadavatelů může být situace komplikovanější,

• např. ministerstva mají z rozhodnutí vlády povinnost použít elektronické tržiště pro většinu zakázek převyšujících 50 000 Kč bez DPH.

Zakázky přes 500 000 Kč bez DPH a
do 2 mil. Kč bez DPH (dodávky a služby), resp.
do 6 mil. Kč bez DPH (stavební práce)

Pro tyto zakázky platí totéž, co pro zakázky do 500.000 Kč, navíc však obec musí uzavřenou smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího podpisu.

Pokud jste nečetli poznámky k zakázkám do 500 000 Kč, doporučujeme si je přečíst.

Profil zadavatele (PZ)

• je (zjednodušeně řečeno) speciální internetová stránka, jejíž existenci předpokládá zákon a podrobněji upravuje prováděcí vyhláška k zákonu.
• PZ tedy v 99 % případů nelze provozovat na webu obce, je nutné si zřídit profil externě.
• Na internetu lze najít několik poskytovatelů, jednodušší formu PZ lze pořídit zdarma.
• Do budoucna je možné, že bude povinné jako profil zadavatele používat tzv. Národní elektronický nástroj (NEN), který zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. NEN funguje už nyní, ale je potřeba říct, že jeho obsluha je významně složitější než u jiných PZ, které poskytují komerční firmy.

přes 2 mil. Kč bez DPH (dodávky a služby), resp.
přes 6 mil. Kč bez DPH (stavební práce)

Pro tyto zakázky platí vše, co bylo napsáno pro zakázky do 2, resp. do 6 mil. Kč. Navíc se na ně vztahuje 279 paragrafů zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

• Je pravda, že zdaleka ne všechny paragrafy musíte pro úspěšné zadání zakázky podle zákona znát, ale i tak se jedná o poměrně složitou legislativní normu.
• S výjimkou největších měst svěřují obce zadávání zakázek v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) externím administrátorům.
• Zadávání vlastními pracovníky je rizikové i z toho hlediska, že pro takové pracovníky na trhu prakticky neexistuje „pojistka na blbost“. Případné vymáhání škod je tedy málo účinné a i nepříjemné.
• Externí zadávání mohou zabezpečit specializované firmy nebo také advokátní kanceláře. Rozhodně lze ale doporučit najmout administrátora na základě osobních zkušeností nebo alespoň referencí.

Pidizakázky

Veřejná zakázka je i zakázka za 1 Kč, pokud tato 1 Kč pochází z veřejných rozpočtů.

• Organizovat kvůli zakázce "za pár korun" zadávací nebo výběrové řízení je nesmysl, proto si zadavatelé stanovují hranici pro marginální zakázky, kde postačí provést např. průzkum trhu.
• V praxi se tato hranice stanovuje ve výši desítek až několika stovek tisíc Kč, záleží na tom, jak se dohodne vedení obce.
• Pravidla pro Zakázky spolufinancované z Fondů EU mají tuto hranici nastavenu na 400.000 Kč (bez DPH).
• Jiná šířeji stanovená hranice je 50.000 Kč bez DPH pro ministerstva – zakázky převyšující tuto částku je pro ministerstva nutné zadávat na elektronickém tržišti.

Pravidla poskytovatele dotace

Nedodržení těchto pravidel má za následek sankci (její výše je zpravidla definována ve smlouvě o dotaci nebo v dotačních podmínkách).

Pro zakázky z dotace tak tedy mohou platit teoreticky dvě sady pravidel:

1. Pravidla uvedená výše (zákon, směrnice),
2. Pravidla poskytovatele dotace.

Vždy platí, že musíte dodržet oboje pravidla – dodržujete tedy vždy přísnější verzi.

• Pravidla dotací z Fondů EU jsou zpravidla rozsáhlá, pravidla dotací z národních či krajských fondů bývají jednodušší.
• Zadávat zakázku podle více sad pravidel zvětšuje pravděpodobnost chyby.
• Jako dobrá praxe se tak může jevit ustanovení do směrnice, že pro dotační zakázky se směrnice nepoužije.
• Na druhou stranu pravidla pro zakázky spolufinancované z Fondů EU např. ve stávajícím plánovacím období (2014-2020) zavedly pravidlo, že zakázky do 400.000 Kč se zadávají de facto na základě průzkumu trhu. Toto pravidlo (ale nejen to) může být pro řadu samospráv nepřijatelné.

Zásady 3E

Proč 3E? Název 3E vznikl z počátečních písmen zásad – v angličtině…

• Znáte je ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole,
• nebo i ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
• jsou ale také zmíněny v důvodové zprávě k zákonu o zadávání veřejných zakázek (a v  Metodickém pokynu pro oblast zadávání veřejných zakázek pro programové období 2014-2020 a možná i v jiných pravidlech pro zadávání veřejných zakázek)

Co to znamená pro praxi?

Předpokládaná hodnota zakázky, jakož i nabídková cena nabídky vybrané jako nejvýhodnější, tedy musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým.

A pro pořádek také menší definice zásad:

(opsáno od kolegy – dočtete se i na jiném místě stránek)

• Účelnost = takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. (vztah výstupů vzhledem ke stanoveným cílům)
• Hospodárnost = takové použití veřejných prostředků, kdy stanovených cílů a úkolů dosahujeme s co nejnižším vynaložením zdrojů. (vztah vstupů k dosažení stanovených cílů)
• Efektivnost = takové použití veřejných prostředků, jímž se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. (vztah mezi výstupy a vstupy)